„Tkaní a spřádání přírodních materiálů mě udržuje u mé podstaty.“
„Když se ztrácím ve vztazích nebo v návalu povinností a sednu ke tkaní nebo kolovratu, uklidním se. Něco se mi v hlavě srovná, jako ta nit, kterou předu.“
Jmenuji se Michaela Křivonožková a tvořím pod značkou Tkadlena Michaela.
Působím na Fulnecku v malé vesnici v Sudetech v krajině Nízkého Jeseníku, kde mám svou tkalcovnu v tvořivém prostoru Kamenný Potok (odkaz).
Dolejší Kunčice 5, Fulnek, 74245
misa@tkadlenamichaela.cz
+420 720 547 063
Poslechněte si rozhovor na ČRo Ostrava, kde přibližuji své řemeslo i to, co mě k němu přivedlo.
Začalo to rokem 2008, kdy jsem poprvé roztočila kolo kolovratu.
Tenkrát jsme v Beskydech s mým současným mužem už druhým rokem organizovali kosení chráněné orchidejové louky Kudlačena. Jako doprovodný program k práci jsme od samého začátku inklinovali k tradičním řemeslům a přes řezbářství, drátenictví a košíkářství z předchozích let, jsme se toho roku propracovali k textilnictví.
Na jaře jsme vyfasovali vlnu od souseda, nakoupili kolovraty a začali se na koleně učit příst. O půl roku později k nim přibyly stolní tkalcovské stavy, na kterých jsme tkali koberce z upředené vlny. A bylo zaděláno!
Textilní řemesla mě už nepustily!
Dlohé roky jsem plula na beskydské dobrovolnické vlně. Poloamatérsky, dobrodružně! Textilní řemesla jsme předváděli i na školách. Putovaly se mnou i na Slovensko, kde jsme s mužem žili po studiích. Pak návrat domů, zahnízďování, budování domova a příchod vlastní rodiny.
Roky plynuly a kolovrátek putoval všude se mnou.
Po klikaté, rozmanité cestě, kdy jsem hledala své profesní ukotvení, jsem v roce 2021 narazila na tkalcovskou rekvalifikaci v Domě pod jasanem v Trutnově. Neváhala jsem ani minutu! Byl to zásadní obrat mého řemeslného směřování. Během následujícího roku jsem vždy několik dní v měsíci trávila v tamní tkalcovně. Zkoušela jsem si různé tkalcovské techniky, osahávala všemožné stavy a materiály. Tady jsem si začala budovat bližší vztah ke karetkám, technice tkaní pevných vzorovaných tkanic. Uchvátily mě svou jedinečností, širokými možnostmi vzorování a stářím, kdy kořeny jejich původu sahají, neznámo jak hluboko, do pravěku!
Od rána do večera jsem byla plně ponořená do tkaní!
Byl to sen! Čím dál víc jsem se do tkaní zamilovávala!
Poznávala jsem další tkadleny a tkalce a s úžasem sledovala, jak velká je komunita u nás v Česku. Spolu jsme tkali, diskutovali, předávali si navzájem zkušenosti a vychytávky. A to trvá do dnes! Sdílíme, podporujeme se a potkáváme na řemeslných akcích i na sociálních sítích.
Předení a Tkaní plně zakotvilo v mém životě!
Z hobby tkadleny jsem vykročila na profesionální dráhu.
Karetky se staly pevným bodem mého tkaní. Prozkoumávala jsem je do hloubky a právě k nim směřovaly mé první zakázky. Vedle toho jsem si v dalších kurzech rozšiřovala portfolio technik pokročilého tkaní na stavu.
Z moře možností se mi začaly vynořovat mně nejbližší techniky, kterým jsem se teď věnuji nejvíc - karetky a vlněné plédy.
Spolu s nimi šly ruku v ruce workshopy pro děti a pro veřejnost a následně kurzy základů tkaní na karetkách.
„Jako nitka k nitce se skládá má profesní cesta. Neskutečně mě baví! A těším se, do jakých míst a zákoutí mě ještě zavede.“